|
|
Lhůta pro stanovení daně
Alexa, Karel ; Marková, Hana (oponent) ; Boháč, Radim (oponent)
Lhůta pro stanovení daně Rigorózní práce se zabývá lhůtou pro stanovení daně, která je upravena především daňovým řádem (zákon č. 280/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Lhůta pro stanovení daně představuje časový úsek, v rámci kterého je možné stanovit daň. Tato lhůta tak vytváří časový rámec pro celou správu daní, neboť rozhodnutí o stanovení daně je jejím cílem a v případě, kdy daň již stanovit nelze, není žádný důvod ve správě takové daně pokračovat. Hlavní účel lhůty pro stanovení daně proto spočívá v nastolení jistoty, že po jejím uplynutí nemohou být hmotná daňová práva a povinnosti dotčeny změnou. Práce se skládá ze dvou základních částí. První část je úvodní a vymezuje fenomén lhůt. První část se člení na tři kapitoly. Kapitola první vysvětluje pojem a druhy lhůt. Druhá kapitola vymezuje obecné aspekty lhůty pro stanovení daně. Třetí kapitola analyzuje pravidla počítání času. Druhá část je již zaměřena na právní úpravu lhůty pro stanovení daně a je rozdělena do deseti kapitol. Kapitola první vymezuje počátek běhu lhůty pro stanovení daně. Kapitola druhá zkoumá prodloužení lhůty pro stanovení daně. Kapitola třetí popsuje přerušení lhůty pro stanovení daně. Čtvrtá kapitola se zabývá stavením lhůty pro stanovení daně. Kapitola pátá řeší otázku maximální délky lhůty pro stanovení daně....
|
|
|
Zajišťovací příkazy v teorii a praxi finanční správy a správních soudů
Vondráková, Michala ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Vybíral, Roman (oponent)
Zajišťovací příkazy v teorii a praxi finanční správy a správních soudů Abstrakt Tato práce pojednává o institutu zajišťovacích příkazů, jak jsou definovány v zák. č. 280/2009 Sb., daňový řád. Práce má za cíl analyzovat, jak byly zajišťovací příkazy používány Finanční správou a následně posuzovány Nejvyšším správním soudem. V první části práce jsou zajišťovací příkazy rozebrány teoreticky, tedy jejich funkce, způsob a podmínky použití i jejich ukončení. Také je v této části upozornění na statistiku vydaných zabezpečovacích příkazů. Podkladem pro tuto část práce jsou především komentáře Daňového Řádu od Baxy a Kaniové a Lichnovského, dále nová publikace na téma zajišťovacích příkazů od Vladimíra Balcara a články odborníků na toto téma z řad daňových poradců, Tomáše Hajduška a Jana Rambouska. Druhá část práce obsahuje rozbor pěti judikátů, které společně prokazují, že zajišťovací příkazy nejsou ani negativní, ani pozitivní, pouze záleží na jejich využití správcem daně. Pro ilustraci situace byly vybrány judikáty, které jak ruší, tak i potvrzují zajišťovací příkazy za posledních několik let. Jedná se konkrétně o následující rozsudky: Ve věci společnosti Českomoravská olejářská komanditní společnost (4 Afs 22/2015-104), který definoval, jak je třeba vyvažovat předpoklady pro vydání zajišťovacích příkazů. Dále je...
|
|
|
Lhůty při správě daní
Alexa, Karel ; Marková, Hana (vedoucí práce) ; Novotný, Petr (oponent) ; Karfík, Zdeněk (oponent)
Lhůty při správě daní Lhůty plní v právu nezastupitelnou úlohu. Mají místo všude tam, kde má být provedení určitého úkonu (výkon práva či pravomoci nebo splnění povinnosti) omezeno v čase tak, aby po uplynutí stanovené doby bylo možné definitivně konstatovat, že takový úkon proveden nebyl a s tímto případem pak spojit předvídané právní následky. Hlavním účelem lhůty je tak časové ohraničení stavu nejistoty stran toho, zda úkon proveden bude či nikoli a podle toho určit, jestli nastane následek provedení úkonu anebo následek zmeškání lhůty. Ani právní úprava správy daní se bez lhůt samozřejmě neobejde. Leckdy je totiž třeba pro provedení úkonu vymezit přiměřený čas. Takový čas pak má být vymezen lhůtou. Jinak by bylo možné pouze říci, že úkon již proveden byl, anebo že ještě proveden nebyl, nikoli však, že již proveden být měl. Pokud by pak ten, kdo mohl nebo měl úkon provést, takový úkon neprovedl, celý proces správy daní by mohl ustrnout v čase. Cílem této práce je nejprve prozkoumat institut lhůt v jeho obecných základech. Právní věda se totiž obecnými vlastnostmi lhůt zabývá spíše parciálně. Tomu je věnována obecná část této práce. V první kapitole obecné části autor nejprve vymezuje pojem správy daní. Jako určitý úvod do problematiky lhůt autor pojal výklad o fenoménu času a jeho významu v...
|
|
|
Lhůta pro stanovení daně
Alexa, Karel ; Marková, Hana (oponent) ; Boháč, Radim (oponent)
Lhůta pro stanovení daně Rigorózní práce se zabývá lhůtou pro stanovení daně, která je upravena především daňovým řádem (zákon č. 280/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Lhůta pro stanovení daně představuje časový úsek, v rámci kterého je možné stanovit daň. Tato lhůta tak vytváří časový rámec pro celou správu daní, neboť rozhodnutí o stanovení daně je jejím cílem a v případě, kdy daň již stanovit nelze, není žádný důvod ve správě takové daně pokračovat. Hlavní účel lhůty pro stanovení daně proto spočívá v nastolení jistoty, že po jejím uplynutí nemohou být hmotná daňová práva a povinnosti dotčeny změnou. Práce se skládá ze dvou základních částí. První část je úvodní a vymezuje fenomén lhůt. První část se člení na tři kapitoly. Kapitola první vysvětluje pojem a druhy lhůt. Druhá kapitola vymezuje obecné aspekty lhůty pro stanovení daně. Třetí kapitola analyzuje pravidla počítání času. Druhá část je již zaměřena na právní úpravu lhůty pro stanovení daně a je rozdělena do deseti kapitol. Kapitola první vymezuje počátek běhu lhůty pro stanovení daně. Kapitola druhá zkoumá prodloužení lhůty pro stanovení daně. Kapitola třetí popsuje přerušení lhůty pro stanovení daně. Čtvrtá kapitola se zabývá stavením lhůty pro stanovení daně. Kapitola pátá řeší otázku maximální délky lhůty pro stanovení daně....
|
|
|
Změny ve správě daní v souvislosti s přijetím daňového řádu
Vrbová, Lenka ; Vondráčková, Pavlína (vedoucí práce) ; Novotný, Petr (oponent)
74 Abstrakt - Změny ve správě daní v souvislosti s přijetím daňového řádu Pro svou diplomovou práci jsem si zvolila téma, které v současné době považuji za velmi aktuální a je mu třeba věnovat pozornost. Cílem mé diplomové práce s názvem "Změny ve správě daní v souvislosti s přijetím daňového řádu" je analyzovat sporné oblasti zák. č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (dále "ZSDP"), poukázat na judikaturu Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu a následně porovnat tyto problematické body s zák. č. 280/2009 Sb., daňový řád, který vstoupí v účinnost ode dne 1. 1. 2011. Vzhledem k tomu, že téma mého zájmu je však velmi rozsáhlé, nebudu se zabývat veškerými změnami ve správě daní, které daňový řád přináší. Ve své diplomové práci se zaměřím pouze na ty oblasti správy daní, které jsou zásadní pro postup správců daně i pro jednání daňových subjektů v průběhu stanovení daňové povinnosti. Konkrétně se zaměřím na ty oblasti právní úpravy, v nichž daňový řád přináší změny oproti předcházející právní úpravě, tj. zakotvuje práva a povinnosti, které byly doposud odvoditelné pouze z judikatury českých soudů. Diplomová práce je rozdělena na 5 kapitol, které se dále dělí na podkapitoly a další části. Struktura práce respektuje systematiku zvolenou daňovým řádem. Kapitola první je úvodní a je rozdělena na dvě...
|
|
|
Daňová kontrola v právních a účetních souvislostech
Vrbová, Lenka ; Jirásková, Simona (vedoucí práce) ; Molín, Jan (oponent)
Bakalářská práce si dává za cíl zpracovat problematiku daňové kontroly netradičně, a to spojením dvou pohledů- práva a účetnictví. Vymezuje základní pojmy, kterými jsou správa daní, správce daně, daňová kontrola. Charakterizuje daňovou kontrolu z pohledu právního, její zahájení, průběh a ukončení. Zabývá se také právy a povinnostmi daňového subjektu i správce daně, které jsou jim pro účely daňové kontroly uloženy daňovým řádem. Práce se zaměřuje na vybrané účetní oblasti, které správce daně nejčastěji prověřuje. Řazení těchto vybraných oblastí v rámci kapitoly respektuje proces transformace účetního výsledku před zdaněním na základ daně právnických osob. V závěru jsou připojeny vybrané nálezy z finančních kontrol zveřejňované Českou daňovou správou.
|
|
|
Daňová kontrola v daňovém řádu
Kretková, Lucie ; Čapek, Jan (vedoucí práce) ; Vančurová, Alena (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je identifikovat rozdíly v právní úpravě daňové kontroly v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád oproti úpravě v zákoně č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Zjištěné odlišnosti vyhodnocuji z hlediska ochrany práv daňových subjektů a z hlediska zajištění efektivního průběhu daňové kontroly z pohledu správce daně. Práce analyzuje vývoj a problematické oblasti legislativní úpravy daňové kontroly účinné v letech 1993 -- 2010. Následně rozebírá a komparuje oblast daňové kontroly v obou právních předpisech prostřednictvím jednotlivých institutů daňové kontroly. Práce dále vysvětluje smysl specializované daňové kontroly a specifičnosti daňové kontroly u advokáta a daňového poradce. Nakonec se zaměřuje na ostatní ustanovení daňového řádu, bez nichž by nebylo možné daňovou kontrolu provést.
|
host ::
RSS.